Leonardo – 2012

 Naše skupina 31 studentů, skvělého pedagogického dozoru a dvou řidičů jsme odpoledne 25.října nastoupili do autobusu a vydali se na dvoutýdenní výjezd mezinárodní praxe v jižní Itálii. V autobuse jsme ještě netušili, že zažijeme něco, na co nikdy nezapomeneme.

 Ráno 26.října jsme se po těžké noci v autobuse vzbudili v Římě. Metrem jsme dojeli až ke Koloseu, které jsme navštívili. Dále jsme pokračovali na Forum Romanum, Španělské schody, památník Victora Emanuela II., Vatikán, kde jsme se podívali do baziliky sv.Petra. Někteří z nás se vydali až do kopule a na věž a nechali se naprosto uchvátit. Z Vatikánu jsme pokračovali na světoznámou fontánu de Trevi, kde jsme si hodili minci proto, aby jsme se na toto krásné místo zase někdy podívali. I když bohužel bez toho kouzla zájezdu. Po velice náročném dni jsme se dostali do autobusu a plni nových zážitků jsme usnuli.
  

 27.října jsme v ranních hodinách dojeli do hotelu Costa Jonica, kde jsme si rozebrali pokoje, vybalili se a spokojeně usnuli. Po dvouchodovém obědě jsme se celí nedočkaví vydali na pláž. Naskákali jsme do vody a s nadšením si užívali každou vlnu..každou chvíli, kdy jsme byli v Itálii. Postupně opadla nervozita z nového prostředí. Sžili jsme se. Lehce a rádi. Začali jsme si to užívat na plno.
V sobotu jsme se vydali do spřátelené školy do Catanzara. Byly nám ukázány laboratoře, výrobna vína a prošli jsme si krásný školní park.

 V neděli byla na programu nejkrásnější pláž v Evropě. Tropea nezklamala a opravdu vyplnila naše očekávání. Azurové moře s totální průzračností. Nestačili jsme se nabažit. Domů jsme nakoupili pasty z chilli papriček, koření..výrobky pro region Calabria vlastní.

 V průběhu pobytu jsme navštívili zahradnictví, národní park Sila, který leží v horách, smíšené jatky, farmu s chovem buvolů, rodinnou farmu skotu, výrobnu vína, psí útulek..
Ve čtvrtek 3.10. nám byla ukázána historická část města Catanzara a po obědě ve školní jídelně, jsme slavnostně dostali europasy, které nám předala sama paní ředitelka.
 Ke konci týdne jsme si začali uvědomovat, že se brzy vydáme na cestu domů. Utíkalo to tak rychle. Připadalo nám to jen jako pár dní. Našli jsme si nové kamarády, více se spřátelili, zažili jsme dohromady neopakovatelné. Představa, že se vrátíme do starých kolejí, nebudeme poznávat své přátele, cizí zemi..nebudeme všichni spolu, ti co jsme spolu zažili tolik krásného.

Úterý 8.10., v den odjezdu jsme se naposledy podívali na pláž, naposledy smočili nohy v moři..rozloučili se. Když jsme nasedali do autobusu a mávali skvělému personálu, bylo nám jasné, že náš úžasný pobyt je skoro u konce. I přes smutné myšlenky jsme s tím nic nemohli udělat.
 Ve středu jsme se na celý den zastavili v Benátkách. Procházeli jsme úzkými uličkami až na náměstí San Marco, kde jsme navštívili Dóžecí palác. Procházeli jsme se po rybím a ovocném trhu, za poslední eura nakupovali upomínkové předměty pro vzpomínku na krásná místa a hlavně chvíle. Na závěr jsme se svezli lodí až na zastávku Tronchetto.
Večer jsme naposledy nakoupili v italském obchodu a poté jeli noční přejezd do ČR.
 Za celý pobyt jsme spořádali hodně zmrzliny, zkusili místní speciality, opalovali jsme se, koupali v moři, navštívili jsme historická místa, dozvěděli jsme se plno užitečných informací, kvůli kterým jsme vlastně přijeli, nakupovali jsme a hlavně si užívali každou chvíli tohoto úžasného pobytu,který se nám postupně zapsal, ne-li vryl do srdce a duše.

V Celý pobyt bych zhodnotila za neopakovatelně krásný. Čekala jsem, že to bude fajn, ale že zažijeme, budeme cítit něco takového, to mě ani nenapadlo. Myslím si, že nikdo z účastníků nelituje, že se vydal na dvoutýdenní pobyt, který nám toho tolik dal a že nikdo z nás na tyto dva týdny nezapomene.
 Jménem všech účastníků zájezdu děkuji za tento nezapomenutelný zážitek, který nám dal tolik krásného.

Pár dní před cestou k domovu se mi vybavil citát, který platil pro mnoho z nás. Myslím si, že mluví za vše.
„Nebrečet, že je něco pryč,ale smát se, že jste to zažili.“
                                                                                        Ted Geisel
Hilda Pešlová 3.B